Zvykáme si na místní život

Nedávno jsem si uvědomil, že jsme v té Americe už 2 týdny a přitom mi to přijde spíš jako sotva týden. Zatím po domově nesmutním, leda po českém pivečku.

Máme za sebou týden plný zaučování, těžké dřiny, falešných záchran a utonutých/zachráněných plastových panenek.  Většině lidí ji už hodili, jen já stále čekám na tu svou (asi jim to hází za trest a mně za odměnu ne). Nicméně cítím, že to již brzy přijde. Poslední dobou se mi často zdává o vodě, ale nedávno k tomu přibylo i to, že mě zachraňovala zmiňovaná panenka, v nadživotní velikosti.

Falešná záchrana? O čem to mluvím?

Příklad ze života:
Sjel mi z tobogánu fakt malý klučina bez nafukovacího kruhu (normálně lidi sjedou na tom no, asi z něj vypadl), začal tam dělat pejska uprostřed bazénu, koukám na něj 2 sekundy, nakonec zapískám a skáču pro něho...ten se na mě dívá jak na debila, že on plavat umí a je v pohodě i přesto, že tam šlape ze všech sil. Vylezu a můj supervisor na mě: „Ty Tuan, skutečně jsi ho šel zachránit nebo se jen zchladit?“ (Ty vole kámo, tak kam koukáš??!:-D). Příště by mi měl dát zlatou píšťalku.   

Děláme 7 hodinovky, děláme 12 hodinovky a někdy bohužel i jen 5 hodinovky. Na pozdní příchody jsou zde hodně hákliví a vždy mi říkají přesně na minutu, v kolik mám být, z pauzy, zpátky. No já se tu i naučím chodit včas. V neděli jsme měli všichni day off, tak jsme vyrazili do Hershey kempu, najíst se, zasportovat si a užít si pohodovou neděli zdarma. Tolik jídla pohromadě co jsme viděli tam, to dlouho neuvidíme (:D). Hot dogy, hovězí burgery, makaróny, těstoviny…klasický americký piknik. Docela nás iritovalo, že 2kg masa a párků vyhodil pan domácí jen tak do koše (chtěli jsme si nabrat do krabiček na oběd do práce, no jo, Amerika si může dovolit plýtvat, viz. plastové tašky).

 Nadlabaní a zvolejbalovaní jsme v menším počtu, busem, vyrazili do čokoládové továrny. Tento čokoládový ráj se nachází hned vedle Hershey parku. Vevnitř to vypadalo jako v Karlíkově továrně na čokoládu, až na to, že tam místo Karla šéfuje čokoládová tyčinka. Náhodou mega chutná čokoláda, snad se mi podaří ji v cajku dostat ve velkém do Česka, abyste si taky mohli pochutnat. Projeli jsme si free tour, jak se vyrábí tento hnědý zázrak za doprovodného zpěvu Orwellovských krav. Vozík z tour nás vyhodil hned u regálů s čokoládou, dárkovými předměty, suvenýry, panáčky…no asi tam nechám jednu svou výplatu. Prohlídku jsme uzavřeli akčním 4D filmem o mluvících čoko tyčinkách. Vedou vskutku vzrušující život.

Ilustrační fotka

Skutečná fotka

Blíží se 4th of July, strašně mě zajímá, jak to tady slaví a jak šílená bude služba. To bude kopa lidí, snad se jich moc topit nebude, já už pro nikoho zbytečně skákat nehodlám (:D).

Pro dnešek se opět loučím, doufám, že již všichni máte za sebou všechny zkoušky/ přijímačky. Tak na co čekáte?! Běžte si užívat života, dokud jsme mladí! Pěkné prázdniny všem!

Free tour video z youtube, stojí za to!

Ještě, že nejde vidět, jak máme vypálené brýle kolem očí.